Současné politické a právní postavení ČR ve vnějších ekonomických vztazích

Mezinárodní situace a politika má velký vliv na ZO. Naše republika a vývoj jejího ZO je názorným příkladem těchto vztahů.

Bývalá ČSFR i nyní ČR je vyspělou zemí ve středu Evropy. Tento fakt determinuje její postavení v ZO. V minulosti, vedle obchodních cílů, existovaly i zájmy politické. Např. miliardové dodávky investičních celků a zbraní do tzv. spřátelených zemí Středního východu, Afriky, aniž by se braly v úvahu rizika splatnosti tak vysokých pohledávek.

Ale i v dnešní době se do ZO promítají politické vlivy. Např. v roce 1990 federální vláda značně omezila vývoz zbraní, jako "nemorální obchod" - okamžitě toto vakuum vyplnily USA, Francie, Rusko a další státy. Nebo uplatňování sankcí OSN vůčí Iránu, omezení vývozu určitých komodit např. do Severní Koreje. Tyto příklady ukazují, že mezinárodní obchod byl, je a bude více či méně ovlivňován politickým prostředím, a to jak světovým, tak i domácím.

Vnitřní politické vlivy

Každý stát reguluje svůj zahraniční obchod a to buď přímo, nebo zprostředkovaně. Některé příklady zprostředkovaných vlivů na ZO níže uvádím.

• Privatizace úplně zasáhla ZO a to hlavně po stránce organizační. Vedle převodu státních podniků zahraničního obchodu na akciové společnosti (privatizace), vznikla řada nových podniků různých právních forem, které jsou plně v soukromých rukou. Spolu s privatizací, až na výjimky, proběhla úplná liberalizace cen (energie, nájem‚ atd.).
• Vnitřní směnitelnost - konvertibilita koruny. Stát garantuje organizacím pokrytí jejich závazků v cizí měně a současně organizace mají povinnost nabídnout získané devizy bance. Od roku 1996 je plná směnitelnost – konvertibilita české koruny. Stanovený původní "měkký" kurz Kč ke konvertibilním měnám způsobil devalvaci naší pracovní síly a výrobků, ve své podstatě podpořil, na omezenou dobu, export a zdražil import výrobků a služeb.
• Zadluženost - České republiky byla nejmenší ze zemí postsocialistického tábora. Česká národní banka v roce 1993 uhradila více, nežli určuje splátkový plán Mezinárodního měnového fondu. V současné době zadluženost našeho státu i podniků je srovnatelná s ostatními zeměmi a je na horní hranici únosnosti. Výše zadluženosti ovlivňuje schopnost našich podniků získat v zahraničí úvěry.
  Daleko větším problémem je vzájemná zadluženost mezi podniky v ČR - jedná se o takzvanou druhotnou platební neschopnost. Tato druhotná platební neschopnost zatěžuje vzájemné vztahy mezi podniky a zapříčiňuje opožďování plateb do zahraničí. Běžná doba poukázaní peněz na účet dodavatele od okamžiku předání faktury je 30 dnů, což je pro zahraniční partnery příliš dlouho.
• Politická rozhodnutí mimo jiné zapříčinila i to, že od roku 1993 se tuzemští partneři na Slovensku stali po rozdělení federace takřka přes noc zahraničními odběrateli. Politická vůle ovlivňuje nepřímo i mezinárodní konkurenční schopnosti výrobků (např. daňové zákony, tripartitní dohody o mzdách, atd.). Přímý vliv na export i import mají některé zákony, udělování licencí, množstevní kvóty na vývoz některého zboží (textilu, válcovaného materiálu atd.) Naopak některá dovozní omezení, např.: zemědělských výrobků, pak chrání naše výrobce. Z mezinárodního hlediska jsou to embarga a sankce (např. sankce OSN). Problém je v tom, že embarga zasahují obě strany.
  Nejzávažnějším politickým rozhodnutím, v poslední době, je vstup naší země do Evropské unie od 1.5.2004. Od tohoto datumu vývoz a dovoz ze zemí EU již nebude zahraničním obchodem, ve smyslu legislativních předpisů, ale bude se jednat v podstatě o dodávky uvnitř státu – unie. Paralela obchodu v rámci bývalé federace mezi zeměmi České a Slovenské republiky.
• Úroveň ekonomiky - Postavení na zahraničním trhu našich podniků ovlivňují mimo jiné i např.: nízká cena pracovní síly, vysoký stupeň vzdělání, a tím daná vysoká kvalifikace pracovníků na všech úrovních, relativně vysoká životní úroveň. Na druhé straně negativně působí na naše postavení na zahraničním trhu faktický nedostatek domácího kapitálu, nízká úroveň marketingového využívání značek výrobků i nízká adaptabilita našich podniků na změny, jak v řízení, tak i v situaci na trhu.
• Mezinárodní a národní právo. Zahraniční obchod vyžaduje ve stále větší míře fungování a jasné uplatňování principů, zákonů a pravidel. Zahraničně obchodní politiku lze tedy definovat, jako soubor zásad a opatření, jenž stát provádí v oblasti ZO s použitím politických nástrojů. Jedná se zde již o přímé ovlivňování fungování zahraničního obchodu. Příkladem mohou být cla, kvalitativní omezení při dovozu a vývozu, ekologické předpisy, mezinárodní smlouvy.