obchodní dovednosti > mezinárodní obchodní operace > Povinnosti při vstupu do EU v příkladech

Povinnosti plynoucí ze vstupu ČR do EU v příkladech

V praxi se samozřejmě bude vyskytovat řada složitějších situací, než je jednoduché přijetí materiálu a odeslání zboží. Různých transakcí se zbožím je nepřeberné množství a všechny tyto transakce budou muset být zdaněny podle nového zákona o DPH. Navíc nový systém uplatňování DPH nebude mít žádné zkušební období. A tak až do 30. dubna budeme tyto transakce zdaňovat podle současného zákona a hned od 1. května začneme uplatňovat systém nový.

Tento manuál se stane vaším velkým pomocníkem na příštího půl roku. Jak bude zákon schvalován, budou se neznámé části vašeho manuálu pomalu měnit v části více či méně známé a vašemu podniku pomůže tento manuál zajistit, že se na žádnou transakci nezapomene. Z manuálu může také jednoznačně vyplývat, kdo je za doplnění které části zodpovědný.

Příklad č. 1 - Český výrobce bude pořizovat materiál z Německa od německého plátce daně

Německý plátce daně neuplatní na dodávku materiálu německou daň na výstupu za předpokladu, že mu český plátce daně poskytne své daňové identifikační číslo, a dále za podmínky, že bude schopen prokázat, že materiál opustil fyzicky Německo.

Odeslání materiálu uvede německý plátce do svého souhrnného hlášení a do výkazu Intrastat -odeslání. Český plátce materiál přijme a sám si vyměří českou DPH. Tuto daň uvede do svého daňového přiznání, a pokud má plný nárok na odpočet, uplatní ho v tomtéž přiznání.

Ve skutečnosti to znamená, že na vstupu a výstupu uvede stejnou částku a tudíž státu neuhradí žádnou daň. Toto pravidlo však nemusí platit ve všech případech. Kromě toho bude mít ještě povinnost uvést přijetí materiálu do výkazu Intrastat-přijetí.

Příklad č. 2 - Český výrobce z materiálu vyrobí výrobek a prodá ho rakouské společnosti, která je v Rakousku registrována jako plátce daně

Český výrobce požádá svého rakouského zákazníka o jeho daňové identifikační číslo a bude za jeho pravost také zodpovědný. Existenci daňového identifikačního čísla bude možné si ověřit na webové stránce https://europa.eu.int/comm/taxation_customs/vies/en/vieshome:htm. V současné době zde ještě nejsou zahrnuti plátci z přistupujících zemích. Tato stránka však poskytne pouze informaci, že dané číslo je platným daňovým identifikačním číslem v Evropské unii, nesdělí však, komu toto číslo patří. Bylo by tedy vhodnější požádat rakouského zákazníka o doklad o správnosti daňového identifikačního čísla, například o kopii registračního certifikátu.

Poté, co má český výrobce jistotu, že má správné a platné daňové identifikační číslo, musí ještě prokázat, že zboží opustilo území České republiky. Asi mi dáte za pravdu, že bez existence celníků na hranicích se tato skutečnost bude prokazovat složitěji. Nový zákon o DPH nedává zatím žádný soupis dokladů, kterými se tato skutečnost bude prokazovat. Důkazní prostředky budou ponechány na plátci, v tomto případě na našem českém výrobci. Na základě zkušeností zahraničních kolegů je vhodné v tomto případě použít potvrzené dodací listy nebo přepravní doklady.

Pokud český výrobce obě výše uvedené podmínky splní, tedy má správné daňové identifikační číslo a je schopen prokázat odeslání zboží do jiné členské země, může vystavit daňový doklad bez české DPH a považovat dodání za osvobozené plnění. Toto osvobození však nemá ze zákona vliv na odpočet daně českého výrobce, chová se tedy podobně, jako se podle současného zákona chová vývoz zboží.

Tím ale povinnosti českého výrobce nekončí.
Musí totiž ještě uvést odeslání zboží do svého souhrnného hlášení a do výkazu Intrastat-odeslání a vystavit pro rakouského zákazníka daňový doklad. Rakouský zákazník si na základě tohoto daňového dokladu sám vyměří rakouskou daň a uvede přijetí zboží do svého výkazu Intrastat-přijetí.

Zdaňování záloh

V tisku se už objevily zmínky o zdaňování záloh. V novém zákoně nenajdete větu, která by říkala, že od 1. května 2004 se daní zálohy, a přesto to bude pravda. Tato novinka bude skryta v paragrafu, který pojednává o povinnosti přiznat daň.
Tam bude totiž stanoveno, že plátce je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Nebude tedy důležité, jestli dané platbě budeme říkat záloha či částečná platba, pokud ale přijmeme platbu před uskutečněním zdanitelného plnění, budeme ji v období, kdy jsme tuto platbu přijali, muset zatížit DPH a v určitých případech také vystavit daňový doklad. Pro podniky toto ustanovení přinese povinnost sledování přijatých plateb a jejich včasnou identifikaci a přiřazení k jednotlivým zakázkám.

Zahraniční dodavatelé

Zahraniční dodavatelé

Nastanou i změny, které se budou dotýkat zahraničních dodavatelů našich podniků. V některých případech jim tady totiž vznikne povinnost registrace k DPH hned od 1. května 2004.

Příklad č.3 - Německá společnost dodává českým výrobcům materiál.

V současné době dodává tento materiál do celního skladu v České republice, čeští výrobci v celním skladu materiál nakoupí a propustí ho do volného oběhu v době, kdy ho potřebují ve výrobě. Zaplatí clo a dovozní DPH.

Po 1. květnu 2004 už německý dodavatel nebude dovážet materiál do celního skladu, jelikož materiál bude ve volném oběhu v Evropské unii. Doveze ho tedy do České republiky, kde ho uskladní a následně prodá českým výrobcům. V tomto případě ale německému dodavateli vznikne povinnost zaregistrovat se v České republice k DPH.

V souvislosti s tímto příkladem je však nutno podotknout, že mezi třemi sty pozměňovacími návrhy k zákonu o DPH, které budou v Poslanecké sněmovně projednávány, je také jeden, který by umožňoval zahraničním dodavatelům neregistrovat se k české dani, pokud na území České republiky uskladňují zboží určené pro jediného zákazníka.

Zahraniční společnosti se již dnes často ptají, zda se mohou či musejí k české DPH zaregistrovat. Tato možnost a v některých případech i povinnost jim ovšem vznikne až od 1. května 2004. Řada z nich by se chtěla vyhnout frontám na začátku května na Finančním úřadě pro Prahu 1, kde se tyto zahraniční společnosti budou k DPH registrovat, ale zatím není jak. Neexistuje zákon ani formulář k registraci pro zahraniční společnosti, který by to umožňoval těm, kdo chtějí být pořádní. Jestli vůbec bude možno podat formulář přihlášky k registraci před 1. květnem, to dnes nikdo neví, i když se domnívám, že tato možnost by byla výhodná i pro finanční úřad.

Jak se připravit?

Výčet změn, které všechny plátce DPH od 1. května čekají, tím však rozhodně nekončí. Jak se tedy na všechny změny co nejlépe připravit? Musejí podniky s přípravou na vstup do Evropské unie z pohledu DPH čekat do doby, než bude schválen nový zákon? Mohou se začít připravovat už nyní, a jak mají vlastně postupovat?

Rozhodně se nedoporučuje žádnému střednímu čí většímu podniku čekat s přípravou až na dobu, kdy bude schválen zákon. Takovéto vyčkávání by jim mohlo způsobit v květnu a červnu velké potíže.

Podniky budou povinny uplatňovat nový systém DPH od 1. května 2004, musejí podat první výkazy Intrastat k 12. pracovnímu dní měsíce června (tj. k 16. červnu 2004) a dále podat k 25. červnu 2004 první přiznání k DPH.
Mezitím ale již od začátku května musejí podle nových pravidel vystavovat daňové doklady a uplatňovat daň. Aby byl větší nebo i středně velký podnik schopen dostát všem těmto povinnostem, bude muset mít k dispozici připravený podnikový informační systém a zaškolené zaměstnance.

Jak to ale zařídit, když není možné vycházet ze schváleného zákona?

Již dnes existují části nového zákona, které musejí jednoznačně vycházet z Šesté směrnice. Patří k nim z větší míry oblast intrakomunitárního dodání zboží, povinnost odvést daň při přijetí platby (zdaňování záloh) za určitých podmínek nebo již výše zmiňované určení místa plnění u dodání zboží a poskytování služeb. Čím dále bude zákon procházet legislativním procesem, tím méně změn v něm bude přípustných. Do jisté míry dobrou zprávou je i to, že bez jeho existence nemůže být České republika považována za člena Evropské unie. Zákon totiž bude upravovat zdaňování intrakomunitárního dodání zboží.

Chybějící formuláře

Další snad ještě závažnější potíž spočívá v neexistenci definitivní verze nových formulářů. Právě obsah budoucích formulářů je velice důležitý pro správné nastavení podnikových informačních systémů. Dnes je k dispozici na internetu návrh formuláře souhrnného hlášení a návrhy formulářů výkazu Intrastat. Dodnes se ale neobjevil návrh formuláře nového daňového přiznání, na který čekají prakticky všichni plátci daně. Všimněte si však prosím, slůvka návrh u všech formulářů, žádný z těchto formulářů totiž nebyl prohlášen za konečný.

Jak se připravit?

V první fázi doporučuji, abyste si ve vašem podniku sestavili popis všech transakcí, které v podniku probíhají a dále popsali u každé z nich, jakým způsobem dochází k uplatnění DPH dnes.
Je žádoucí mít zmapovány všechny transakce se zbožím, a to i ty, které dnes DPH nepodléhají. Samostatná část by měla být věnována poskytování a přijímání služeb. I čistě výrobní podniky poskytují a zejména přijímají velké množství služeb, které je třeba ošetřit.

Ve druhé fází je tento manuál nutno doplnit o popis uplatňování DPH a cla podle nových pravidel po vstupu do Evropské unie. Při jeho doplňování určitě narazíte na řadu nejasností a možná i na některé otázky, na které ještě dnes nebude existovat jednoznačná odpověď nebo se odpověď na tuto otázku v průběhu dalšího legislativního procesu ještě částečně změní.
V této fázi byste svůj návrh měli prodiskutovat se svým poradcem. Velké poradenské společnosti mají již dnes řadu zkušeností se vznikajícími předpisy i s jejich uplatňováním a vynakládají nemalé prostředky a úsilí na neustálé srovnávání vznikajícího zákona s evropskými předpisy. V neposlední řadě čerpají mnohé znalosti a zkušenosti od svých kolegů z již »existující« Evropy a mohou vám rozhodně ve vaší nelehké práci pomoci. Důležité ale bude, abyste nenechali řešení všech problémů až na poslední chvíli.

mezinárodní obchodní operace

nahoru