historie textilu > Historické panorama tkaní (2)

Historické panorama tkaní (2)

Situaci v oblasti textilnictví v Evropě ovlivnilo vydání ediktu nantského roku 1685, jenž měl za následek vyhnání protestantů z Francie. Nastal exodus řemeslníků, mezi jinými též tkalců, barvířů, textilních tiskařů do Německa, Holandska. Švýcarska a Anglie.

Tkací stav, 17. století

Téměř až do poloviny 18. století se způsob tkaní nemění. Teprve v průmyslové revoluci se objevují četné vynálezy, z nichž jedním byl i vynález mechanického tkacího stavu. První, kdo se zasloužil o zkonstruování v praxi použitelného mechanického tkacího stavu, byl Angličan J. Kay, vynálezce létacího člunku (fly shuttle), jenž znamenal dovršení vývoje ručního tkacího stavu. Tento vynález z roku 1733 (patent 1738) vedl k transformaci textilního průmyslu a zároveň byl předpokladem pro vývoj mechanického tkacího stavu. J. Kay opatřil člunek, dosud prohazovaný prošlupem ručně, kolečky a uváděl jej do pohybu pomocí člunečníků s pudítky, spojenými hnací šňůrou, opatřenou uprostřed rukojetí. Trhnutím z jedné strany na druhou se člunek prohazoval po dřevěné vodící liště prošlupem. Jednou rukou tedy tkadlec ovládal prohozní ústrojí a druhou přirážel útek paprskem k již utkané látce. Stav opatřený Kayovým vynálezem se v českých zemích používal již koncem 18. století a byl vytlačen až expanzí stavů mechanických. Mechanický tkací stav vynalezl roku 1784 E. Cartwright z Anglie. Podařilo se mu to po nemalých nesnázích a roku 1785 na něj získal první patent. Tento stav však byl nedokonalý, což vynálezce vedlo k další usilovné práci, která byla zdárně ukončena a roku 1786 získal Cartwright konečný patent na mechanický tkalcovský stav. Vynálezce rozdělil pohon stavu 1) na pohon listů, 2) pohon člunku, 3) pohon paprsku a vybavil jej osnovní a útkovou zarážkou a osnovním a zbožovým regulátorem. Stav uváděl do pohybu nejprve zvířecí silou, kterou později nahradil parním strojem. Výkon Cartwrightova stavu však nebyl vyšší než tkalce na ručním stavu. Pozdější konstruktéři (R. Miller a W. Horrock) nalezli funkčně vhodnější řešení pro jednotlivé části hnacího a kontrolního mechanismu.

nahoru